VALENTÝNSKÉ ROZJÍMÁNÍ

Dobrý den!

Tak jsem zase jednou prošvihnul termín. Valentýn je dávno pryč a já teprve zveřejňuji svoje valentýnské rozjímání. Ale ten svátek se vrací znova a znova, snad přijde vhod aspoň napřesrok. Předpokládal jsem, že to nebude lehké, tak jsem začínal včas, ještě nebyl ani konec ledna. Že to půjde takhle blbě, jsem ale fakt nečekal. Přece to teď nevyhodím, když jsem si s tím dal tolik práce.

Když jsem se do toho pouštěl, říkal jsem si: šoupnu do placu něco o Valentýnu. Něco poutavého o tom slavném svátku všech zamilovaných. Hledal jsem, přemýšlel, lámal si hlavu. Nic mě nenapadlo. Co by taky, všechno je již dávno stokrát vymláceno, takže ani zrníčko už nevypadne.

Zopáknu tady

pro oživení paměti pár obecně známých informací: Valentýn byl křesťanský kněz, který zemřel mučednickou smrtí. Proč se tak stalo, nelze bezpečně zjistit, je to nějakých 18 století stará záležitost.

Teď budu chviličku ještě otravnější, než jindy, ale vydržte tenhle odstaveček, hned jsem s tím hotov. Nebo to přeskočte. Existuje hned několik verzí vypreparovaných z různých legend. Nejvypreparovanější z nich je ta nejnepravdivější, protože v podstatě pokřtila starořímskou předkristovskou tradici jarních svátků lásky. A nebyla o Valentýnovi, nýbrž o křesťany přehlížené neřestné seznamce tehdejší zlaté mládeže. Dnes, po náležité komercionalizaci, však velmi účinně pomáhá obchodníkům zvyšovat jejich životní úroveň. Stačilo pár krkolomných serpentýn a svátek Svatého Valentýna slaví všichni zamilovaní.

Teď tady udělám bla – bla – bla a už se v tom nebudu víc přehrabovat. Zájemci o podrobnější informace o dalších osudech onoho svátku nechť nahlédnou třeba na Wikipedii. Valentýn v současné podobě k nám docestoval po sametové revoluci snad až z Ameriky. Je to ale, panečku, dálka. Kdyby tehdejší Valentýn dokázal potkat sám sebe současného, možná by toho poameričtěného Itala minul a pak by si řekl: “Ten chlapík je mi ale povědomý. Kde já ho už jenom viděl? Hm,… nejspíš jsme se potkali někde na motlitbách. Dej mu Bůh štěstí.” A pustil by to z hlavy.

Vím, že

za to samotný Valentýn nemůže, ale já mám na něj stejně pifku. Je to osobní záležitost, nechci to moc rozmazávat. S nedůvěrou jsem sledoval už to, jak tady toho chlapíka začali zviditelňovat a hlásat, že neobdarovaná láska zahyne na úbytě. To proto, že se jim z kapes sypaly cenovky. Coby vlastenec jsem prohlásil, že Valentýna začnu slavit, až na Mistra Jana Husa a na Cyrila a Metoděje dostanu dárek. Třeba flašku a nebo něco do dílny. Jelikož jsem ještě nic podobného při jmenovaných příležitostech nedostal, je mi Valentým celkem šumák. Valentýnské datum nepočítám mezi sváteční a kytkově nadělovací. Je to normální všední den, jako každý jiný.

Po straně na něj dělám dlouhý nos a kdyby byl někde vyfocený nebo namalovaný, tak mu propiskou tajně domaluju tákhle veliký uši a husákovský brejličky. Na ty mnou uznávané svátky už je Valentýn zapomenut a daleko za námi. A já si k nim naděluju něco sám, což má výhodu, že dostanu pokaždé přesně to, co jsem si přál. Že jsem se obdaroval, nezmiňuju. Prostě to bylo potřeba koupit, neb by dílna nebyla kompletní.

Nemám chuť a ani potřebu sžívat se s Valentýnem. Ani se zoubkovými vílami a Halloweenem a Santa Klausem a já nevím s čím ještě. Na všechno jeden pytel: Neutratíš, nenakoupíš, jsi zpátečnický tradicokaz a kolenovrt. Od doby, kdy všichni najednou odněkud přifrčeli a začali se tady u nás roztahovat, nemůžu se zbavit pocitu, že svátky a oslavy patří jen obchodníkům.

Ale přece jen

to usilovné a systematické shánění informací o Valentýnu přineslo svoje ovoce. Zjistil jsem, že existuje mnoho způsobů, kterak ten svátek zamilovaných oslavit. Jen pro názornost:

  • Stylové to je, pokud je všechno šmahem narůžovo, dárky nejméně dvacetikarátové a oslava honosná. Stolek pro dva v přítmí špičkové restaurace skrytý za zdobným paravánkem a stranou od ostatních hostů. Sladkosti se srdíčky, v ledu láhev růžového šumivého převázaná širokou růžovou pentlí. Valentýnské menu: stůl obtěžkaný specialitami, ústřice jako předkrm. Nad stolem romantický obraz, osvětlení pouze svíčkami, žádná elektrika! (vše již od 15 000,-Kč). Houslista ve fraku je na objednávku, není v ceně.
  • Praktici na to jdou přes kytičky s vetknutými zamilovanými vzkazy – valentýnkami (cca 500,-Kč i s bonboniérou)
  • Nemotorové, hulváti a hudlaři pošlou esemesku s ledabyle někde opsanou imbecilní veršovánkou a pravo pysnímy chibamy: Moje lasko nejveci, ja ti prani posilam, valentin mi dosveci, ze ti zitra pusu dam. Ted ale jdeme z chlapama zachlastat, aby se ten valentin poved. Prijdu negdy kranu, tak na me s vecou necekej. Tohle vyjde jen na 2,70Kč/SMS včetně DPH + útrata v knajpě. Ještě z toho někteří možná vytlučou nečekaný bonus: Druhý den jsou volní jako ptáci.

Způsobů

se ale najde mnohem víc. Pokud bych musel organizovat nějakou valentýnskou oslavu, nebál bych se pracovat s tím velmi kreativně. Ti, kdož chtějí slavit doma, mohli by za hit považovat třeba rychlé a levné recepty. Láska prochází žaludkem. Což takhle jednou vynechat rychlou čínskou polívku a udělat si nějakou lahůdku?

Na internet pro recepty nechoďte, ty Valentýnské tam jsou samý kaviár, růžové šampáňo, šunka, chřest. Celé odpoledne strávíte na nákupech a v kuchyni, abyste všechno opatřili a připravili. Obchodníci nás pořád učí, že na lásce se nemá šetřit. Z druhé strany všechno rychlé a levné dnes frčí. Gratulujte si, že jste to čtení nevzdali. Posílám jen takový nástřel, abyste chytili mustr. Moje první specialita se jmenuje

Valentýnská ňamka táty Zdeňka

Potřebujete: čtyři krajíce chleba, větší paštiku Májku, jednu střední červenou cibuli, jedno balení zelených oliv ve slaném nálevu a pohledejte mletý pepř. Postup: Chleby namažte paštikou, vezměte vykrajovátko na perníková srdíčka (určitě znáte z vánočního pečení) a vykrájejte romantické jednohubky. Tyto pak ozdobte tenkými kolečky cibule. To symbolizuje terče na šípy Amorovy. Lehce opepřete (tečky od pepře jsou zde pro ochucení, v žádném případě neznázorňují počet děr v terči z předchozích zásahů!).

Aby ten výtvor šlo zvednout z tácu, každou jednohubku ozdobte olivou, kterou připíchnete párátkem. Pokud v umělohmotářství (= obdoba železářství nazvaná podle prodávaného sortimentu) seženete růžová plastová napichovátka se srdíčkem na konci, tím líp. Ale stačí i ta párátka. Odpad z vykrajování nevyhazujte, můžete jej odjíst hned během přípravy, stejně už máte hlad. Další specialitka nese název

Rychlovka pro nedočkavce

Tento recept je ještě jednodušší, než ten předchozí. Potřebujete: čtyři housky, čtyři plátky bílé tlačenky, jednu střední cibuli a pár kapek octa. Příprava: Housku rozkrojíme po délce, na spodek housky položíme plátek tlačenky pokápnuté octem, vše lehce zasypeme jemně pokrájenou cibulkou a zaklopíme vrškem housky.

Hotovo, oslava může začít.

Když bude svátek Valentýna stejně jako letos v pracovní den a začátek oslavy šikovně načasujete kolem osmé hodiny večer, stačí pustit v televizi nějaký ten seriálek. U něj dáte podle chuti ňamku, rychlovku a nebo obojí. A než se nadějete, zjistíte, že po ranním časném vstávání a celodenním shonu to bylo to poslední, co vám scházelo před tím, než usnete. Ti zdatnější to zvládnou vzít ještě přes sprchu a čištění zubů. A ráno zase: šup do práce.

Nejíte-li paštiku Májku

nebo tu tláču, vyberte něco jiného. Hlavně se s ničím zbytečně moc nepatlejte a ať to moc nestojí. Lásku k svému protějšku lze vyjádřit tisíci způsoby, tak proč se ztrapňovat zrovna o Valentýnu, kdy to dělají jen lidé bez fantazie, snobové, vypočítavci nebo lovci trofejí.

Co se týče nápojů, když chcete rozhazovat, tak kupte i třeba to šampáňo, stejně nakonec zjistíte, že byste se bez něj obešli. K výše jmenovaným pochutinám se hodí i pivo. S pivem ale opatrně, pokud to přeženete, ráno půjdete do práce nevyspalí. S každým kouskem se běží dvakrát.

A jdeme na PéEska, dnes se mi dařilo. Dal jsem je místo poučného závěru, protože ten mne napadl jen takový krátký a mohlo by se zdát, že je odfláknutý a nemá potřebnou hloubku: Ať už jste zamilovaní nebo nejste, nemusíte ten svátek slavit. Udělejte si to podle sebe a nenechte si do toho kecat. Jo – a slaví se to ve dvou.

P.S.1: Jak jste jistě zaznamenali, nekladu důraz na to, co jíte, ale jak se to jmenuje. Tuto fintu jsem okoukal, není to z mojí hlavy. Když jste zamilovaní, tak stejně nevíte, co jíte. 

P.S.2: Ještě, že nám kvůli svátku zamilovaných nezavírají Tesco a Lidl… Mám strach, že až se přijde na to, že v řetězcích a jejich prodejnách je většina prodavačů a prodavaček zamilovaných, tak máme s nákupy utrum. Nikomu to, prosím, neprozraďte. Jak se to donese k Filipovi s Hamáčkem, tak kleknou na Andreje a pozítří se o tom hlasuje. (Zatím je to dobrý, všichni jsou přesvědčeni, že personál obchodních řetězců miluje jen svou práci. Někdy je to i vidět.)

P.S.3: Jako to mám teď s Valentýnem, ale i se Santou, měl jsem to dřív i s Dědem Mrázem, což byl taky přivandrovalec. U nás v Čechách se, zaplať Bůh, neuchytil, ač na tom, zdá se, závisel osud několika pětiletek. Pětiletky propadly, neboť Děd Mráz byl (a stále je) zlý a zákeřný hajzlík, ze kterého chtěl nějaký pitomec mermomocí udělat konkurenci Santovi. Aby bylo vidět, že na to máme i my na Východě. Děd Mráz nikdy dárky nenosil! Všechno spálil mrazem, zasypal sněhem a zafujavil fujavicemi. Nadělal víc škody, než užitku, stejně jako jeho původci.

P.S.4: Když nám sem ze zahraničí chodí takhle špatný příklady, tak ať se humanitárové nediví, že Češi o přistěhovalce nestojí. Pořád na nás někdo něco zkouší. Radikální odpůrci pak lehko hledají argumenty: “To jako budeme za pár let zdobit vánoční palmu? My stromeček a Ježíška nedáme!”

P.S.5: Když nám na vojně náš politruk nadporučík Nevosád zorganizoval joločku a Děd Moroz měl rozdávat podarky (na osobu jedny cigára Clea, jedno 10° pivo a jedno mýdlo Šeřík fasované mimo pořadí), měl jsem vystoupit s recitací básně, aby to mělo úroveň. Kulturní vložky se dávaly rozkazem. Jelikož se nám ale na rotu podařilo propašovat větší, než malé množství alkoholu, trochu dost jsme se před zahájením posilnili. Zmohl jsem se jen na: “Brikety a koks – tancovaly fox – v kamnech značky Klub, – které běž a kup!” Sklidil jsem bouřlivý potlesk a bylo po joločce, neb ta se zvrhla v obyčejnou silvestrovskou chlastačku. Zvracel i Nevosád. Za ten týden v base to ale stálo.

Tak se milujte a zase někdy příště!

(Chcete-li jakkoli reagovat na obsah příspěvku, otevřete si záložku Napište… Děkuji.)

Příspěvek byl publikován v rubrice Co se nikam nehodilo, neu(o)věřitelné se štítky , , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.