Dobrý den!
Dnes vezmu ten začátek trochu zkrátka,
abych tolik nezdržoval. Hned úvodem musím říct, že jde o trenýrky. Obyčejné červené trenýrky, které dobře znal každý kluk, co chodil před rokem 1989 do školy; dodnes si je každý z postižených pamatuje. Museli jsme v nich povinně absolvovat hodiny tělocviku. Neměl jsem je rád, nikdo je neměl rád, něco tak nevkusného, tfuj.
Kdo nezná
červené trenýrky z tělocviku, bude je znát z Hradu, visely tam před necelými třemi roky. O tom Hradu to nepíšu proto, že bych chtěl do kohokoliv vrtat. Píšu to pro ty, kteří nemuseli před rokem 1989 na tělocvik. A taky pro dámy všeho věku, neb tyto se do červených trenýrek neodívají, za chlapy v červených trenýrkách se ani nepodívají a … ani se jim nedivím. Jde mi jen o to, aby bylo jasno, o jaké oděvní součásti a její historické cestě světem chci psát. (Bude to jen pár poznámek, co mi dnes náhodně vytanuly, tak se nelekejte, za chvilku jsme na konci.)
My, kteří jsme
se za ty červené trencle o těláku styděli, jsme vymýšleli, jak se v nich i přes jejich všeobecnou neoblíbenost stát fešákem. Přetahovali jsme přes ně nátělníky, čím delší nátělník, tím lepší. (Náš vzor: Křemílek a Vochomůrka.) Ale nátělníky musely být zakasané v trenýrkách, takže – neschůdná cesta. Jednomu spolužákovi na ně nakonec maminka našila z každého boku tři bílé proužky, takže dostaly punc valutového zboží pořízeného za bony… Po následující hodině tělocviku jí přinesl k vyzdobení dalších čtrnáct kusů od nás ostatních. Všichni jsme šli domů „na vostro“, jen abychom příště vypadali taky valutově a dovozově.
Červené trenýrky mohou
mít různé osudy. Nejvíc jen takové běžné, je to i můj případ: Používám je místo červeného praporku, který je nutno mít upevněný na konci každého delšího nákladu, jak kážou silniční předpisy. Rozměrově ty trencle odpovídají a jelikož jsou z poctivého předsametového plátna, jsou stále ve formě a drží jako bejk! Barva jak po Perwollu a nepřetrhne je ani traktor.
Červené trenýrky ale
mohou mít i povzbudivější osudy, než jen tak plandat za jízdy ve větru na konci nákladu. Jasně, dost záleží na tom, jaké štěstí je potkalo. A taky na rozměru. Ty největší a nejslavnější visely dokonce na tom Hradě! I v novinách se o tom psalo. Jen považte, jak moje staré trencle záviděly, když jsem jim o tom vyprávěl.
Ale teprve pamětihodný 14. červen 2018
dal těm červeným trenýrkám nový a praktický význam: Pan prezident nám všem ukázal, že když se chce, tak jde všechno. Například: když si chce s někým něco osobního vyrovnat, proč by k tomu měl zkoušet zneužívat svoji funkci, proč by měl riskovat devalvaci úctyhodnosti prezidentského úřadu nadáváním a ponižováním, když to jde vyjádřit takhle jednoduše a kreativně. Prostě: veřejně spálím červené trenýrky, pronesu k tomu jednoduchý a vtipný proslov, pobavím tím sebe i národ a všem musí být jasné, že jsem právě udělal tlustou čáru za něčím, co bylo dřív. (Musím si při tom dát pozor, abych ji udělal tlustou jen tak akorát. To pro případ, že bych za ní uvízl osamocen: Při snížené hybnosti se moc špatně překračuje, pokusy o gumování končí nedůstojně a přenášení poradci se neuznává.)
Pan prezident dal
Čechům nový symbol, nejspíš si to ještě nikdo úplně neuvědomuje. Možná se časem dočkáme nové celostátní tradice: 14. červen – Den pálení červených trenýrek. Červených trenýrek máme v Česku ještě pořád dost. Čarodějnic už je ale málo. A jsou zastaralé.
A nakonec přidávám svá oblíbená PéeSka:
P.S.1: Zítra obtelefonuju arnoštováky, aby si za rok udělali volno. Chlapi ať si pomalu začnou dělat pořádek v prádelníkách. POZOR! Hnědé proužky v jakémkoli množství jsou nepřípustné! Ani v nejmenším nebudí dojem tuzexového zboží.
P.S.2: Ještě mě napadlo, že pan prezident kvůli těm červeným trenclím taky neměl rád tělocvik. Stejně jako já. V tomto ojedinělém případě jsme na stejné vlně. Jen s tím rozdílem, že já ty svoje nespálím, ještě je budu potřebovat. Například hned příští týden povezu ze stavebnin čtyřmetrové latě a neměl bych co uvázat na konec.
Děkuji za čas, který jste strávili čtením tohoto příspěvku. ZK
(Chcete-li jakkoli reagovat na obsah příspěvku, otevřete si záložku Napište… Děkuji.)
