Dobrý den!
Tento příspěvek chci věnovat informacím z bulváru. Párkrát jsem se znemožnil při společenské konverzaci, protože postrádám základní povědomost o nejdůležitějších událostech v lepší společnosti. Podobným hovorům se tudíž záměrně vyhýbám. Jsem za morouse a nemluvu. Když jsem se o získání přehledu nějaký čas pokoušel, přihodily se mi (mimo jiné) tyto nepříjemnosti:
- Zapomněl jsem jméno celebrity, která vynesla (= z posledních sil dorvala) své silikonové šestky na pláž. Sotva se vydýchala a vyndala je z tašek kvůli zcela nenápadnému opalování, seběhli se paparazzi a šestky byly zdokumentovány dřív, než se stačily uválet v písku. Moje okolí kvůli mé neinformovanosti významně zdvihalo obočí.
- Přehlédl jsem zprávu, že Felix je na svá léta (76) ještě setsakra junák a prohání čtyřicítky, sotva dech popadají. Prý (považte!) u té zprávy pózoval v trenýrkách. Půlka republiky z toho byla úplně štajf! Za komentář, že má vytrénovaný dech z celoživotního troubení na ságo, jsem byl vystaven nepopsatelnému posměchu.
- Nevěděl jsem, že Eva (57) se nakazila celulitidou! Ta hanba, když má jinak figuru jako dvacítka. Nevěděl jsem ani, že tahle Eva existuje… Moje poznámka, že už by mohla mít rozum, pořádně se oblíkat a taky dávat trochu pozor, kam vleze a co ukáže, vedla k pohrdlivě nesouhlasnému kroucení hlavou. Ale mám pravdu! V tomhle věku se člověka chytne ledacos.
- Nevěřil jsem svým uším, když mi známý polohlasem sděloval, že Ema (63) má zajíčka chlupáčka (24!), za což má palec nahoru… Nebyl jsem si jist, kdo z nich si palec nahoru zaslouží víc, jestli Ema (63) nebo chlupáček (24). To mě degradovalo na ignoranta.
- Neměl jsem ani tušení, kdo je zpěvák Emánek! Teď prý chodí denně do fitka. Když ho tam přišli navštívit reportéři, velice je překvapil. Ukázal jim pekáč buchet. Řekl jsem na to: „To je ale magor. Asi už neví, jak na sebe upozornit. To s sebou do fitka tahá troubu? Tam se chodí přece cvičit!“ Byl jsem opět vystaven krutému posměchu.
- Nejvíc mě ale znemožnila neznalost novinek o Edovi. Tenhle Eda je totiž pěkný tajnůstkář! Má nového milence a nechce ho prý (božíčku!) ukázat. Že až po svatbě… „No, hlavně, aby se brali z lásky a ne proto, že by to muselo být. To pak většinou nedělá dobrotu,“ okomentoval jsem tuhle lechtivou zprávu. Byl jsem, stejně jako v případě Felixe a Emánka, vystaven posměchu.
Nikdo se nechce se mnou bavit.
Když jsem chtěl stočit konverzaci na něco lidsky běžného, byl jsem umlčen. Vím například o bramborách: už mají nové za cenu starých. Letošní podivné letní počasí je následkem globálního oteplování. Sousedce jejich hafan podávil housata. A Tondova dcera je v tom. A reakce? O bramborách si mám jít diskutovat k zelináři. Počasí probírají jen lidi bez rozhledu. Sousedka je blbá, když si pěstuje současně housata a hafana. A ta Tondova holka – vyfotila si zakulacené bříško? Dala tu fotku na Instagram? Nevyfotila? Nedala? Tak ať se jde vycpat. Vzdal jsem to. Prostě na to nemám buňky.
Kdo nemá ty buňky, musí si v tom udělat systém. Pro ty, kdo jsou na tom podobně jako já, jsem udělal v tom bulváru vzorový výcuc z dění na MFF. Musel jsem si dělat poznámky, abych to nepopletl. Bylo toho moc. Jako základ pro běžnou konverzaci to vystačí, ale bez dalšího studia se raději moc nepouštějte do podrobností. Na tom fesťáku musela být docela zajímavá podívaná:
Pánové
prezentovali své mužné postavy v perfektních společenských oblecích. Někteří se opili na četných večírcích. Další zase účast na MFF využili k obeznámení veřejnosti se svým soukromým životem, tedy s milenkami i milenci. Jeden fotbalista(!) se v rámci letní přípravy opil na večírku a pak se nevhodně choval na ulici. Řeší se to v klubu a bude to pokuta.
Dámy
to měly o něco pestřejší. Povětšině vynesly skvělé, nápadné a nápadité outfity. Některé to ovšem s tím outfitováním trochu přehnaly a vypadaly jako maškary. Neprošly přes kontrolu módní policie a byly šupem vráceny domů, do Vidlákova. Jiné se vyprsily, případně ukázaly stehýnka vyčuhující z rozparků. Ty, které si to ještě mohly jakžtakž dovolit, se zúčastnily soutěže o nejprůhlednější oděv a nejméně viditelné kalhotky. Část se jich též opila na četných večírcích. Jo – a abych nezapomněl: Dámy, stejně jako pánové celebriťáci, využily účast na MFF i k obeznámení veřejnosti se svým soukromým životem, což značí, že provětraly své milence a milenky.
Fotografové
měli ve Varech žně. Nasnímali všemožné obrázky. Díky, že jste! Nebýt vás, tak se člověk nic nedozví. Ti nejurostlejší fotografové fotili šikmo dolů, což přineslo informace o výplních výstřihů, ti normálního vzrůstu fotili vodorovně a člověk mohl vidět, jak celebrity vyhlížejí celkově. Ti nejmenší pak fotili šikmo nahoru. To aby bylo vidět aspoň něco. Jelikož byla silná poptávka, fotky se nakonec prodaly všechny. Nejmenší zájem byl o fotky vodorovné. A jeden trpaslík měl to štěstí, že fotil, aby bylo vidět aspoň něco a nakonec bylo vidět všechno. Ten prý vydělal nejvíc.
Tyhle informace
jsem přímo hltal, byl jsem zcela unesen tím, jak si tam ty celebrity špacírovaly po červeném koberci. Jo, kdo tam něco vyhrál a nebo kdo byl nějak oceněn? Nó, tak to nemám páru, jak to mám vědět? Nemůžu přece znát všechno. Najděte si to na Wikipedii.
A závěrem:
P.S.1: Manželka mi nechce dovolit koupit podobně červený koberec, přestože ho mají teď zrovna v akci… Ten starý modrozelený kovral už máme vyšisovaný a prošlapaný až hanba. Ale podle ní: V chodbě do kotelny stačí a ještě dělá dobrou službu. Ách jo. Až budu v zimě chodit přikládat, mohl bych trénovat, kdyby mě pan Bartoška do těch Varů náhodou pozval.
P.S.2: Mohl jsem být slavný, jen škoda, že jsem skončil s fotbalem už v dorostu: Jednou v mládí jsem se opil na Matějské pouti, choval jsem se nevhodně na kolotoči, tento byl kvůli mně zastaven a já byl vysazen bez nároku na vrácení kolotočovného. Jinak se nic nestalo a o mně se nikde nepsalo. Pak jsem se taky opil na služební cestě v době výkonu vojenské základní služby. Mé chování ve vlaku bylo vyhodnoceno jako nevhodné, neb jsem hlasitě zpíval a odmítal jsem přestat. Byl jsem proti své vůli vysazen na nejbližší zastávce včetně odpadkového koše. Tento mi byl ponechán, neb jsem se ho nechtěl pustit. Pokračoval jsem v jízdě dalším vlakem, zde jsem se již choval způsobně a průvodčímu jsem koš odevzdal jako nález, začež jsem si vysloužil pochvalu. Jelikož jsem služební cestu přes to všechno ukončil včas, zůstal i tento druhý případ bez jakéhokoli zájmu veřejnosti a nadřízených. Ani pes po mně neštěk.
P.S.3: Horkými kandidáty na naše lokální celebrity jsou dva zedníci, kteří svůj kredit udržují tak, že se na každé stavbě opijí a na věčnou památku postaví něco tak křivě, že to už nejde za nic na světě srovnat. Poznáte snadno všechny, pro které ti dva něco dělali. Neodpovídají jim na pozdrav.
Jak vidíte z P.S.3, jde to i bez bulváru. Někdy i nenávist pomáhá k slávě.
Děkuji za pozornost!
(Chcete-li jakkoli reagovat na obsah příspěvku, otevřete si záložku Napište… Děkuji.)
