ROSNIČKY

Dobrý den!

Dnes si řekneme něco o předpovídání počasí. Podrobný návod tady ale nehledejte. Spíš se dovíte, proč je pokaždé jinak, než nám slibují. Pokud pravidelně a s napětím sledujete předpovědi počasí,

• abyste věděli, jaké počasí nás čeká v nejbližších dnech,
• abyste si mohli naplánovat práci na zahradě, kolem domu,
• abyste věděli, jestli má zítra cenu vyrazit s dětmi na výlet,
• aby vaše manželka věděla, co si má vzít na sebe,

tak jste na správné adrese, neodcházejte a čtěte dál. Počasí na zítra se tady sice nedovíte, ale třeba zjistíte, proč se to nedovíte ani z těch předpovědí počasí. Může prý za to skupina lidí, kteří si předpovídání počasí vybrali jako povolání, či dokonce jako životní poslání. A nebo je to jinak a oni za to nemůžou…?

Říká se jim rosničky.

Až vaše oblíbená televizní rosnička slíbí počasí podle vašich představ, buďte si jisti, že takové počasí nebude u vás, nýbrž cca 30 – 300 km od vašeho bydliště. U vás je pokaždé jinak, než slibují a než byste potřebovali. Celkem otevřeně přiznávám, že na rosničky a jejich meteorologické výkony pohlížím s despektem. Zítra se ale koukněte zase, aspoň si spravíte oko. Jinak rosničkám nevěřte. Kdo nepochopil, že jen vyplňují vysílací čas, je ztracen.

Počasí si stejně udělá, co chce: Na houby je moc sucho. Na rajčata a okurky je buď moc sucho a nebo moc mokro. Normální teplo neexistuje, buď je moc vedro a nebo moc chladno – vztahuje se k houbám, rajčatům i okurkám. Sníh v zimě nenapadne nikdy akorát, buď je ho moc a nebo moc málo, případně ho napadne akorát, ale buď je to moc brzo a nebo zase moc pozdě. A když je ho akorát a přijde ve správnou dobu, tak ho hledejte těch 30 – 300km od vašeho bydliště.

Proč se rosničkám říká rosničky, nikdo přesně neví. Kdo to vymyslel, taky nikdo přesně neví. Ti, kdo se tohle pokusili nějak objasnit, se zmohli jen na tohle: přízvisko rosnička pro povětrnostní komentátorky a komentátory je prý odvozeno od jména těch žabek, které jsouce zavřeny ve velké sklenici od okurek lezou po vestavěném žebříčku a podle toho, na kterém špryclíku zrovna sedí a jak často skřehotají, lze uhodnout budoucí vývoj povětrnosti neboli počasí.

Název rosnička je ale jen takové silně pokulhávající podobenství. Nefalšovaná Rosnička zelená (Hyla arborea) opravdu umí předpovídat počasí. To je vyzkoušené. Ale pravá Hyla arborea: vypadá jako žába, kuňká jako žába, žije jako žába, protože je to žába. Rosničky povětrnostní nevypadají jako žáby, ani nekuňkají jako žáby. Chybí jim ta zelená, nemají žebříček, nelezou na špryclíky, nebydlí ve sklenici od okurek. Což by zase tolik nevadilo: líp se na ně kouká. Ale předpovídat počasí prostě neumí. Nevím, kdo jim tenhle název přidělil, ale ten člověk pouze hloupě mlží. Je to jinak.

A já vím, jak:

Moje vysvětlení pojmu rosnička objasňuje vše, co nezahrnuje to výše popsané žabko-sklenico-žebříčko-špryclíkové přirovnání. Zapomeňte na globální oteplování či celosvětové ochlazování: počasí ve světě ovládají kouzla černokněžníků a černokněžnic! Počasí vypadá podle jejich momentální nálady. A jak to souvisí s těmi rosničkami? Takhle:

Kdo zná pohádky, dobře ví, že na světě to chodí takhle: Jakmile skutečný princ žabku políbí, ta promění se v krásnou princeznu, která jej za chotě pojme, on po smrti jejího otce nejspíš bude na královský trůn usazen a pověřen kralováním. Velmi moudré. Případně: jakmile skutečná princezna žabku políbí, ta promění se v krásného prince, který ji za svou choť pojme. Po smrti jeho otce bude na královský trůn uveden, pověřen kralováním a princezna se stane královnou. Velmi povedené.

Aby bylo vůbec koho líbat

s vyhlídkou na kralování, musí se nejdřív ze všeho princezna nebo princ proměnit v žábu. Jak se taková šlamastyka přihodí, mám načteno z pohádek: musí na ně zapůsobit mocné a zlé kouzlo. Teprve před nedávnem mi došlo, že trestem za špatné skutky spáchané před tím zakletím není jen to zakletí v nějakou žábu. On jim to ten černokněžník (černokněžnice) se třemi železnými obručemi kolem pasu pěkně vosolí tou povinností předpovídat denně počasí!

Vypadá to asi takhle: před kameru přihopsá žába, rejža zařve: „KAMERA!“, a žába na sebe na tu chvilku vezme lidskou podobu. Jediné, co jí ze žáby zůstane, je kvákání o počasí. V pohádkách se to takhle podrobně nepíše. Proč do toho taky tahat děti, tam je prostě princezna nebo princ žábou a čeká na vysvobození. V pohádkách je pro žáby trestem jen to čekání na vysvobození. A to bez povinnosti o tom počasí jakkoli se vyjadřovat.

Dneska už je jiná doba, aristokrati už nejsou tolik nafoukaní, aby nechtěli prozradit zdroj svých příjmů. Ale všechno se od nich taky nedozvíme, žejo. Tak se až teprve v Super Práskovém Bleptnutí dozvíte, že ratolest se osamostatnila a živí se jako rosnička. Túdlenúdle! Já vím svý! Černokněžnickému nápadníkovi princeznička sdělila, že je páprda pupkatej, což ho řádně nakrklo. A proměnil ji v žábu. Princové něco velmi podobně nevhodného říkají černokněžnicím: „Vo takovou voškrduli bych si ani kolo nevopřel.“ Dopadnou stejně a neštěstí je na světě.

Hlavně pro nás,

kdo chceme vědět, jak bude zítra. Nespolehlivost předpovědí to jen potvrzuje – co může vědět takové nafrněné princátko o tlakové výši nad východním Hektopascalem? Zeptejte se nějaké princezny, jaký má názor na vaše nárazovité větry od severozápadu. Zeptejte se princů a princezen, kdo to byli Kyrill a Herwart. Možná se dovíte, že to byli ti věrozvěstové, kteří k nám přinesli písmeno a veselý hlahol. Znají docela něco jiného. Počasí? Pche. Ať si to cucá z prstu ten páprda pupkatej s tou voškrdulí, co je nutí tohle dělat.

Doufám, že už vám je jasné, co působí ten největší problém: Někdo někoho nutí dělat něco, co dotyčného vůbec nebaví. A když někdo dělá něco, co ho neba, tak to vždycky zvojtí. Prostě to udělá, ale jen tak halabala, aby páprdové a voškrdule dali jednomu pokoj.

Aby předpovídání počasí rosničky moc neflinkaly,

tak EU určila pravidla, jak se bude to počasí předpovídat. Aby to vypadalo sofistikovaněji, byla předpověď počasí přejmenována na meteorologický výhled a ten je zveřejňován podle nějaké normy ISO. Jestli jsem to dobře pochopil, tak ISO normy mají zajistit takovou kvalitu produktů a služeb, aby tyto aspoň částečně uspokojily každého a nikdo si nechtěl stěžovat. Správný ISO meteorologický výhled tudíž musí mít potřebný informační rozptyl, aby obsahoval všechny eventuality. Normy ISO ale neberou v potaz s věkem stoupající náladovost černokněžníků a černokněžnic. Na tom by měli ještě v Bruselu zapracovat.

A tak, i když lze čekat pro celou Evropu klidné a slunečné počasí, někde v podhůří by přece jen mohlo lehce sprchnout. A máte-li s sebou pro tento případ deštník, tak vám ho může otočit naruby nenadálý závan větru o rychlosti kolem 20m/s (skalní rosničky tento velmi přibližný údaj velmi přesně přepočítávají na 72km/h a mně vstávají chlupy po těle, když to zaslechnu). Takový malér by vám mohl způsobit až sedmdesátikorunovou škodu na šprinclích v parapli z Číny za 69,90 a vy byste mohli projevit jistou nespokojenost s prací instituce mající předpovědi počasí v gesci. Jak si začnete s čínskými deštníky, hlídejte si rychlost větru, jinak budete obden kupovat nový – rozbité se neopravují, nýbrž zahazují.

Musíme být rádi,

že pokrokové a ISO norem znalé rosničky do letních předpovědí zatím nezapracovávají i sněžení a náledí. A že na Silvestra nám nehrozí tropickými teplotami s doporučením zesíleného pitného režimu v případě, že se skutečně vyskytnou.

Chápu, že pro tak rozsáhlou a členitou oblast, jako je Česká republika, nelze jasně říct: „Zítra bude všude pršet a bude foukat vítr.“ Chápu dokonce i to, že nelze říct: „Zítra bude větrno se silným deštěm. Tato předpověď je platná pro osadu Arnoštovice a okolí v okruhu cca 200km“. Za mých mladých let, když se předpovídalo počasí převážně podle toho, jak hlavního meteorologa zrovna bralo revma, se to ale uhodnout nechalo.

A tím máme dnešní kontingent jedovatostí na adresu rosniček a rosníčků téměř vyčerpaný, ještě se o ně lehce otřu v PéeSkách a můžeme jít spát nebo se věnovat něčemu úžitečnějšímu.

P.S.1: Možná je ale dobře, že pro předpovědi počasí byly vybrány zrovna ty rosničky. Kdyby nějakým nedopatřením padla tato povinnost třeba na lední medvědy, tak bychom předpověď počasí viděli jen dvakrát ročně: Po jaru by vylézal pohublý medvěd z brlohu a to by znamenalo, že se blíží teplejší počasí. A na zimu by nám v televizi ukázali, jak koule tuku oblečená do medvědí srsti zalézá do brlohu. A to by znamenalo, že ochlazení na sebe nenechá dlouho čekat. Když dnes prošvihnete předpověď od rosniček, tak se tak moc neděje: nebudete vědět, jak bude zítra. Což nebudete vědět tak jako tak. Prošvihnutá předpověď od ledních medvědů by vedla téměř jistě k potížím: Buď budete celé léto topit a nebo naopak v zimě umrznete, protože nebudete vědět, že už začala topná sezóna.

P.S.2: Zároveň touto cestou zasílám srdečné poděkování paní Dolinové za to, že už nepředpovídá počasí. Paní Dolinová mi zase až tak moc nevadila a taky je to už dávno. Když ale použila v předpovědi počasí její oblíbený odborný ISO meteorologický termín SNĚHÁNKA, přepadaly mne záchvaty šílenství. Kdo nezažil paní Dolinovou, neví o co přišel. A kdo neví, co je sněhánka, ví toho o světě ještě hóóódně málo.

P.S.3: Mohl jsem být synem disidenta. Stačilo k tomu málo: Předpovídat počasí uměl i můj táta, takto vyučený krejčí, který léta pracoval jako horník. Jak to dělal? Jednoduše. Při západu slunce kouknul, jakou barvu mají červánky. Když byly do žluta, tak věděl, že zítra bude foukat vítr. Červánky zbarvené do červena byly předzvěstí deště a on pokaždé prohlásil: „Západ hoří, východ přijede hasit.“ Ještě, že se ho žádný komunista nezeptal na zítřejší počasí. Jinak by mu to zakázali, možná by ho i pronásledovali za pobuřování, když byl tenkrát svět rozdělený na zlý Západ a hodný Východ. Už tak měl s nimi oplétačky, když prohlašoval, že Arnoštovice jsou zásobovány elektřinou vyrobenou v místním kravíně. A když nastal výpadek v zásobování elektrickou energií v osadě Arnoštovice, což bývalo docela často, pokřikoval po vsi: „Zase to ty krávy vypnuly!“

P.S.4: Kralování jako povolání bych bral taky. Kdyby byla jistota, že hned první žabka, kterou políbím, bude ta pravá, tak do toho jdu. Jinak ne… Na Hradě máme obsazeno a zde kralující prezidenti překypují zdravím. V našem volebním systému by mi navíc nestačilo políbit žabku, musel bych někde po republice schrastit 50 000 podpisů. Nemám peníze na kampaň a podpisy by tedy musely být za hubičku. Nejsem si ale jist, jestli by ten Hrad byl dostatečnou kompenzací za 50 000 hubiček podporovatelům. Mladý holky už po mně nejedou a ostatní účastníci prezidentských voleb mívají škrablavé fousy. Valná část disponuje i vyndavacími zuby. Tak si asi nechám zajít chuť.

Pěkný den a SLUNCE V DUŠI!

Chcete-li nějak reagovat na výše zobrazený text, přejděte na stránku KONTAKT. Děkuji, ZK

(pozn. aut.: Původní text příspěvku byl při redesignu webu upraven. Původní datum zveřejnění příspěvku: 06/04/2018)