Dobrý den!
Zprávu o úspěšném konání maškarního průvodu po Arnoštovicích přináším poněkud opožděně, prosím tímto o odpuštění. Nešlo tolik o moji neschopnost nebo nedbalost, donutily mne okolnosti… Ochránil jsem tím Zeměkouli před potenciálním konfliktem s Marsem, jehož obyvatelé mi podali pomocnou ruku svým vstřícným jednáním a já byl na oplátku vázán slibem zajištění jejich osobní bezpečnosti a ochrany osobních údajů. Přestože to letos nestálo ani korunu (na rozdíl od předešlých maškar, kdy jsem si najal toho šejdíře a vydřiducha Veštečku), bylo to náročné a jsem rád, že se to nepodepsalo na mém zdraví.
I když jsem nemohl pracovat na zveřejnění zprávy o akci, neflákal jsem se. Pilně jsem sbíral materiál pro PéeSka, promýšlel detaily a teď můžu s klidným svědomím říci, že jsem nic nezanedbal a nenechal náhodě. Formát zprávy o průběhu arnoštovských maškar 2022 je velmi podobný těm předcházejícím (sledovat odkaz). Budu si trochu stěžovat na špatné podmínky, pak pochválím úspěchy, v připojeném PDF prohlížeči shlédnete něco velmi speciálního a zajímavého a nakonec budou ta PéEska, na která se těším nejvíc.
(Už dlouho se chystám začít vydávat PéEska jako samostatné příspěvky, k nimž budu ve formě PéPéeSek připojovat původně zamýšlené texty příspěvků samotných. Myslím, že mě čeká další světové prvenství a budu (opět asi marně) čekat, jestli si někdo v tom Pelhřimově vůbec něčeho všimne… Já sám se jim tam hlásit nebudu, mám svoji hrdost.)
Trocha podrobností:
průvod se konal 26/2/2022 od 10:00. Pozvánky a plakáty byly distribuovány na poslední chvíli, neb nebylo vůbec jisté, jestli akci nakonec nezhatí špatná epidemická situace. Ale nastoupila nová vláda a její poctivá politika začala koronavirus vytlačovat z veřejného prostoru a nikdo nic nezakázal. (Toto oficiální stanovisko se poněkud liší od mého náhledu na věc, ale to si přečtete níže.)
Pozvánka a plakát pochází tentokrát z mé dílny, ale myslím, že se povedl. Kdyby se někomu nelíbily, nedá se s tím nic dělat, už to je hotové několik měsíců a předělávat to nemá cenu. Můžete mi zkusit napsat, že se vám to nelíbí, ale předem hlásím, že je to dokonalé a komu se to nelíbí, tak tomu nerozumí.
-kliknutí do obrázku otevře obrázek na nové záložce-
Podmínky byly jako každý rok špatné:
- Nevyšlo nám počasí. S tím se potýkáme každoročně… Vůbec nechápu, proč se nedělají maškary v červenci, kdy bývá počasí příhodnější. Dospělí pak nepouští do průvodu děti. A ti samí dospělí pak nechodí, protože doma hlídají ty děti, které nepustili. Nemůžou je přece nechat jen tak doma samotné. Sice to dokazuje, jak zodpovědné obyvatele mají Arnoštovice, ale má to neblahý vliv na účast.
- Ti, kdo nehlídali doma děti, které by museli hlídat, protože je nepustili, byli až na výjimky nemocní a nebo měli něco důležitého.
- Karel Veštečka, kterého jsem osobně srdečně pozval pro případ, že by náhodou přišlo málo masek, se nedostavil. Po mojí minulé zprávě o průběhu maškar (2020) se zcela nepochopitelně urazil. Křičel na mě vysokým hlasem do telefonu, že jsem ho nejen zesměšnil, ale i připravil o hostování ve všech ochotnických spolcích v širokém okolí. Kolegové mu nemohou odpustit, že během jednoho dne mohl odehrát tolik rolí, kolik oni dávají dohromady i několik let. Mstí se mu, od té doby nedostal ani štěk.
- Při návratu domů mi nešlo odemknout vrátka a musel jsem se podhrabat, protože s harmonikou se strašně špatně přelézá přes plot. I kdybych to nakrásně dokázal, stejně bych se o to nepokoušel. Byl jsem si vědom hrozícího nebezpečí sestřelení z plotu domobranou vystrašenou textem na plakátu a pozvánkách.
- Samozřejmě se toho chytil Veštečka a hned to rozmáznul v médiích, kde se mj. psalo: Událost způsobila drobný lokální rozruch a sběhnutí občanů, kterých se na místo sběhlo více, než dokázal navštívit celý slavný maškarní průvod. Na kukandu totiž přišli i ti, již nemohli být maškarním průvodem navštíveni, neboť se v době konání průvodu ve svém bydlišti nevyskytovali. Museli totiž navštívit nemocné příbuzné, kteří měli smrt na jazyku (což se nechá poznat až po jeho vypláznutí). Vyškrtněte si vyplazující, kteří se nehodí: babička, dědeček, teta, strýc, sourozenci obou pohlaví (zde máme na mysli sestry a bratry), a i jiné v úvahu přicházející příbuzenstvo, po kterém se nechá dědit.
- Při vyšetřovacím pokusu, který se konal na popud těchto nehorázných dezinformací, se ukázalo, že naše vrátka zamčená nebyla a já se (pouze omylem) podhrabal k sousedům. Následky tohoto drobného přešlapu byly pro mou osobu docela nepříjemné. Sousedi měli puštěného psa, kočku, kozu a slepice. Zároveň si, ve strachu z napadení Zeměkoule emzáky, opatřili hejno útočně laděných vrabců, kteří na mě ve spolupráci se slepicemi velmi tvrdě dotírali a od nichž jsem chytil čmelíky.
- Utrpěl jsem při tom nervový šok, který mi způsobil dočasnou ztrátu paměti, doteď mívám plačtivé záchvaty a záškuby levého koutku. Nejhorší ze všeho je ale svědění v místech, kam lze dosáhnout pouze speciálně tvarovaným drbátkem a nebo zobákem. Nehty už mi dorostly a dělám i pokroky, co se týče samostatnosti při převlékání a konzumaci potravin všeho druhu. Ačkoli mi tohle všechno přineslo nepříjemné zážitky, musím přiznat jistou pýchu. Na co? Že se
už ji nepotřebuju…
ptáte. No přece na správně zvládnutou propagaci, která akci předcházela.
- Dočkal jsem se i dalších, zcela nesouvisejících událostí – nádraží Heřmaničky bylo definitivně zrušeno, zavřeno a nahrazeno pouhou železniční zastávkou. A tak jsem přibil červenou čepici na dveře zrušené dopravní kanceláře a šel jsem si hledat jinou práci.
Letos
se ale budu jménem pořadatelů především naparovat a vytahovat. Uvědomil jsem si totiž, že intenzivní vychvalování čehokoliv, byť by to byla úplná hovadina, generuje celkem slušné množství fanoušků, příznivců a sledovačů. Pokud nevěříte, nejspíš neznáte správný význam slova Reklama. Na následující odstavce se proto těšte, přichází ta optimističtější část mojí maškarní zprávy. Zde je přehledně seřazený výčet úspěchů:
Úspěch číslo 1:
Toto sdělení navazuje na výše zveřejněnou informaci o vytlačení koronaviru z Česka pouhou výměnou vlády. Arnoštovské maškary letos získaly příchuť magična a začarovana. Stojí za připomenutí, že předloni po maškarách koronavirová karanténa začala… A letos to bylo jak? Uspořádali jsme maškary a zanedlouho bylo po epidemii. Kdyby to nebylo loni všechno zavřené, mohli jsme epidemii maškarami zahnat o rok dříve. Tane mi na mysl podobenství se starým slovanským zvykem Vynášení Smrtky a Topení Morany a dmu se pýchou, že jsem se na tom zastavení epidemie mohl podílet. Myslím, že až se tohle na Mojí webce dočtou Vojtěch, Prymula, Blatný a Arenberger, budou si drbat hlavy, proč je to netrklo… A Fialovi to aspoň trochu navrtá sebevědomí.
Úspěch číslo 2:
Maškarní průvod obcí 2022 jsme uspořádali stejně, jako každý rok, když neřádí epidemie koronaviru a všechno je zavřené. Nemůžeme se nechat ničím zastavit, když tradice neudržíme my, tak už nikdo. Napadlo mě proto založit Spolek Pro Obnovu a Rozvoj Tradic. Měl by skvělou zkratku SPORT a já bych se stal jeho doživotním prezidentem se stálým a slušným platem. Členy by se mohli stát všichni, kdo by byli ochotni platit členské příspěvky. S vybranou hotovostí by představenstvo pod mým vedením nakládalo tak, aby byl zajištěn můj pravidelný měsíční příjem. Takže vlastně běžná spolková činnost.
Úspěch číslo 3:
se nechá předpokládat do budoucna, pokud se podaří rozjet výše popsaný Spolek Pro Obnovu a Rozvoj Tradic (SPORT). Pro zajištění stálého příjmu do spolkové pokladny bychom založili webovou stránku lákavě nazvanou třeba S.P.O.R.T.cz, kam by jistě zabloudil nejeden sportuchtivý občan. Dříve, než by se dostal k obsahu webu, což by byly stanovy SPORT a žádost o příspěvek na naši bohulibou činnost, shlédl by něco málo reklam, za což by nám naskočily korunky. To je dneska úplně normální, ne? Možná by se ten sportuchtivec cítil dotčeně, když by zjistil, že se na S.P.O.R.T.cz dozvěděl něco docela úplně jiného, než to, kvůli čemu sem přišel. To je ale dneska taky docela normální. Takže kam to lítlo Špotákové, když na to měla hlavu, jak daleko kdo doskočil, dohodil, doběhl, došlapal, a kdo byl nejlepší, i když jen smůla způsobila, že je zase poslední, by si takový fanoušek následně musel zaběhnout najít někde jinde. Ze S.P.O.R.T.cz by sice odcházel nespokojen a rozladěn, ale pro naše potřeby vytěžen. Jak jinak, než znova napsat, že to je dneska přece úplně normální. Nevynechte PéeSka, tam k tomu je ještě moje poznámka.
Úspěch číslo 4:
Ústřední role letošních maškar se zhostili zcela mimořádní muzikanti – náš maškarní průvod velice profesionálně doprovodila Hudba z Marsu. Sice ti kluci marťanští vypadali jako borci z Jamajky, co hrajou reggae, ale byli to fakt Marťani. Museli se trochu přestrojit, protože po nich šla emzácká. Ano, emzácká. (Pro vysvětlení: cizinecká pase po cizincích a emzácká po mimozemšťanech.) Česká emzácká si každé ráno před zahájením pasení po emzácích zpívá svoji oblíbenou „Nosím černý brejle“. Kdyby chtěli, dopsal bych jim další sloku. Začátek textu už bych měl: „Nosím černý sako“, ale pořád nemůžu dát dohromady druhý verš textu… Nejspíš proto, že jsem pako… Zase to zbyde pro Xindla X, který je v duchaplných textech zběhlý, vlastně nejzběhlejší. Vím to z rádia, to je prostě dokonalé. Obdivuju taky, kolik různých textů on dokáže napsat na jednu melodii… Proslýchá se dokonce, že Xindl X (tajně, samozřejmě) spolupracuje s ostatními světovými Xindly (Q, R, S, T, U, V, W, Y, Z a Ž) na překladech textu do dalších světových jazyků. Aby si ji ráno mohli zazpívat kolegové na celém světě.
Úspěch číslo 5:
Kostýmové krytí hudebníků: Nápad, aby se Hudba z Marsu vydávala za jamajské hudebníky, pochází z mé hlavy. Vzhled Marťanů je pro pozemšťany neznámý, odpudivý a mohl by spoustu masek odradit od účasti v průvodu. Navíc hrozila ta emzácká… Tak se přestrojili a bylo to. Vlastně… přestrojili je nevhodná formulace, oni se za jamajské hudebníky nepřestrojili, oni na sebe vzali jejich podobu podle mnou dodaných obrázků. Mají prostě takové schopnosti. Lituju, že jsem tuto informaci mohl přinést až teď, ale jinak to nešlo. V zájmu zachování inkognita jsem musel v poslední chvíli rozhlásit, že Hudba z Marsu se nedostaví, neb to nedoporučil EMZAK (Epidemická Meziplanetární Zdravotně Analyzační Komise).
Úspěch číslo 6:
Karel Veštečka, se kterým mám od jisté doby napjaté vztahy (viz výše), nešel vůbec za nic. To považuji za úspěch i přesto, že odradil od účasti i několik dalších sousedů. Přesvědčil je o tom, že jsem podvodník a lhář. Prý se místo meziplanetárního zážitku přece nebudou zahazovat s nějakými šumaři z Mikroázije, nebo odkud. Ještě od nich chytnou ten talibán a budou měsíc na neschopence… A tak se nám masek sešlo docela málo, další sousedy pro změnu odradil od účasti v podstatě docela obyčejný a běžný vzhled prostých jamajských jinochů.
Úspěch číslo 7:
Na poslední chvíli jsem s Hudbou z Marsu ještě stihnul nacvičit pár českých písniček v rytmu reggae, jako např. Reggae, reggae poštovský panáček, Prší, prší, jen se reggae a Reggae reggae mašinka, reggae se jí z komínka. Nejvíc se jim ale líbila písnička Kočka reggae dírou, pes oknem, nacvičili ji jako kánon a fakt to nemělo chybu.
A to je zatím vše. Po kliknutí na tlačítko s nápisem HUDBA Z MARSU se vám na nové záložce otevře PDF prohlížeč, tak si ho hoďte na celou obrazovku a pokochejte se. A nezapomeňte se vrátit na PéeSka!
…protože bez nich by ten zážitek z mojí webky nebyl celý. A tady je máte:
P.S.1: Jednou jsem sháněl na internetu Palivové dřevo štípané, protože se blížila zima a nechtělo se mi to řezat a štípat doma ručně. První, co mi vyhledávač nabídl, byly reklamy na kosmetiku a dámské spodní prádlo. Musím podotknout, že to prádlo bylo v tak vysoké kvalitě, až jsem u prohlížení málem zapomněl, co vlastně hledám; probraly mě až zeboucí nohy a cvakající zuby. Pro zahřátí jsem si mohl koupit vyhledávačem nalezenou sekeru na štípání palivového dřeva a hydraulickou štípačku na totéž. Palivové dřevo štípané mi ale za žádnou cenu ten vyhledávač nechtěl najít, asi odhalil, že jsem lenoch líná. Z důvodu nedostatku paliva jsem si musel k vytápění domu pořídit tepelné čerpadlo, ke kterému mě dovedl ten samý vyhledávač po zadání výrazu Zimní oblečení. Rozhodl jsem se totiž čelit nízkým teplotám důkladným oblékáním.
P.S.2: Když jsem tak přemýšlel nad globální problematikou kosmických letů, dostal jsem se do slepé uličky už při konstatování zásadního poznatku: Amerika má astronauty, Rusko má kosmonauty a Čína taikonauty. My máme… Vladimíra Remka.
P.S.3: Ohledně koronaviru se máme zase na co těšit, už od února předpovídala všechna média letošní podzimní masivní řádění epidemie koronaviru. Začali s tím hned poté, co přežvýkali všechno o volbách a nové vládě. Viděl jsem jeden graf, který byl tak podrobný, že z něj šlo spočítat datum a čas, kdy budu mít zvýšenou teplotu 37,4°C a budu každé 3 hodiny ošklivě kašlat. Bude to 23. listopadu ve 14.35. A ten den na epidemiové mapě budou Arnoštovice kvůli tomu úplně tmavě červené, skoro dočerna. Jak to bude dál, nelze s jistotou zjistit, skončili s tím hned po napadení Ukrajiny Ruskem. Tak teď nevím, čeho se mám bát víc. Ale proti koroně jsem očkovaný.
P.S.4: Moje ošetřující lékařka mi zjistila cukrovku druhého typu a poslala mě na diabetologii. Zde sloužící diabetoložka mě při pohovoru hrubě urazila – naznačila mi totiž, že jsem tlouštík. Ona to takhle natvrdo neřekla, pouze to tak vyznělo, ale i tak mě to urazilo. Má nejspíš problém s rozlišováním základních fyzikálních pojmů. Posuďte sami: Hodnota mého BMI prý ukazuje, že jsem široký víc, než je zdrávo, a není vůbec divu, protože mám vysoký dlouhý cukr, což je velmi nebezpečné pro moje zdraví. Vypracovávám proto diabetoložce stručnou příručku s názvem „Výška, šířka a délka v praxi“ a při příští kontrole jí krátce vysvětlím, jak s touto příručkou pracovat. A co se musí do příště naučit, aby pochopila, že šířku lidského těla nelze definovat výškou cukru na délku. Možná cukr vůbec nezná, protože ho nekupuje, když s ním má tak velký problém, že si boj s cukrem vybrala jako povolání. Vezmu jí i ukázat kilovku cukru, aby viděla, jaké vykládá hlouposti. Jsem zvědav, do jaké délky dokáže ten cukr, co jí přinesu na ukázku, natáhnout a pak jeden jeho konec zvednout co nejvýš. Když z toho pak dokáže vyčíst, jak to teď vypadá s mojí šířkou, jistě se shodneme na nějakém kompromisu. Třeba, že se nejedná o vysoký dlouhý cukr, nýbrž o cukr stoupající prudce šikmo vzhůru. A pokud s tím něco neudělám, tak to se mnou buď půjde prudce s kopce a nebo to při chůzi odspoda nahoru neudýchám. Já jí na oplátku slíbím, že se do toho vysokého dlouhého cukru pořádně opřu, abych z něj udělal nízký a krátký. Ještě bych uměl nabídnout nízký dlouhý a nebo vysoký krátký, ať si vybere.
P.S.5: V létě jsme podnikli rodinný výlet do ZOO v Plzni. Byl jsem odtud vyveden a zakázali mi opětovný vstup, ačkoli nechápu, proč. Přečetl jsem si totiž, že všechna zvířata jsou z bezpečnostních důvodů od návštěvníků oddělena plotem, ohradou, klecí, sklem, prostě, na co si jen vzpomenete. To aby návštěvníci nemohli mezi zvířata a nebo zvířata mezi návštěvníky. Ale jelikož to bylo provedeno velmi nedbale, všiml jsem si u tygrů ussurijských, že z jejich klecí si mýrnyx dýrnyx ulétali motýli, kdy se jim zachtělo. Nikdo z personálu ZOO tomu nevěnoval sebemenší pozornost, ačkoli jsem je na to několikrát upozornil. Vyvedli mě hned poté, co jsem, jsa pronásledován jedním nebezpečně vypadajícím běláskem uletivším z tygřího výběhu, prchal s velikým křikem pryč, což způsobilo sběhnutí lidu. Následně vypukl poprask, neboť několik opatrnějších návštěvníků se ke mně přidalo, i když pravý důvod mého úprku neznali.
P.S.6: Teprve při návštěvě hory Říp mi došlo, že pan Alois Jirásek vyrobil nepřesnost, které si zatím nikdo nevšiml. Hora Říp je kopec v rovině, takže mohl posloužit jako rozhledna komukoliv, kdo by chtěl vidět okolní krajinu, to je pravda. Ale od nepaměti je ten kopec porostlý stromy a vším možným roštím. Pokud praotec Čech vylezl na horu Říp a pronesl ona slavná slova o zemi zaslíbené, musel se nejdřív nejen vyškrábat na ten kopec, ale ještě k tomu byl nucen vyšplhat na nejvyšší strom, aby vůbec něco viděl. Že jde o osvědčenou a celkem rozšířenou metodu orientace v neznámém terénu dokazuje i čin Jeníčka, takto bratra Mařenky, Nepodařilo se mi jen zjistit, kde Jeníček s Mařenkou vlastně zabloudili a kde následně zdevastovali střechu perníkové chaloupky. V úvahu připadá pardubicko, když se v příběhu perník vyskytuje coby stavební materiál. Praotec Čech ze svého stromu viděl území zvěře a ptáků plné, mlékem, medem a strdím oplývající. Kdyby byla někde v dohledu hory Říp perníková chaloupka, jistě by, vzhledem k počtu migrujících Čechů vzala za své celá. A Jirásek to zazdil. Přece nemohl do Starých pověstí českých napsat, že praotec Čech našel území plné zvěře, ptáků, které oplývá mlékem, medem, strdím a perníkovou chaloupkou. Češi vzali chaloupku útokem a sežrali ji. Z původních obyvatel se stali bezdomovci. Jsem zase první, kdo na to přišel. Do Pelhřimova ale tohle moje prvenství ani nehlašte, na dějiny českého národa by to stejně nemělo vliv. Češi se nezmění, sežerou všechno.
P.S.7: A jelikož tady máme podzim, padá na mě taková ta podzimní nostalgie, kterou mi pokazilo zjištění, že se zase našel někdo, kdo chce rozvrtávat a rozhrabovat tradiční české zvyklosti a výrazivo: Když je krásné podzimní počasí, sluníčko svítí, hřeje a vzduchem poletují pavučinky, na jejichž konci visí malinkatý pavouček, tak se tomuhle jevu, úkazu, co já pamatuju, říká babí léto. Tuhle jsem ale slyšel, že se nejedná o babí, nýbrž o indiánské léto. Mám z toho špatnou náladu, buď to vím od mala špatně a nebo se někdo pokouší vnést něco nového do toho tradičního. Mám špatnou náladu, i když jsem si dal k obědu vtipnou kaši, k svačině Veselou krávu a zajedl jsem to superkyselými vychechtanými Smajlíky. Nepobavilo mě dokonce ani pomyšlení, že všechny starší dámy se v poslední době nejspíš přidávají hromadně k Indiánům.
P.S.8: Tuhle nám kluk nachladnul a stěžoval si, že ho škrábe a pálí v krku a rýma mu zatéká do krku. Koupil jsem mu na to škrábání, pálení a zatékání bonbónky Tic-Tac. Sežral to během čtvrt hodiny a chtěl další. Tak si někam poznamenejte správné dávkování, určitě se vám to bude někdy v budoucnu hodit: Když nás pálí a škrábe v krku, případně zatéká rýma, je vhodné vycucat několik pastilek Tic Tac. Několik pastilek Tic Tac je vhodné vycucat i v případě, že nás v krku neškrábe, nepálí a rýma nám nezatéká a chceme, aby tomu tak bylo i v následující době. A úplně nejvhodnější způsob pro používání pastilek Tic Tac je ten, kdy nám nic není a ani nic podobného nečekáme. Pak je vhodné používat pastilky Tic Tac jen tak, pro chuť, opět v množství několik pastilek. Ve všech případech platí, že několik pastilek = celá krabička. Oni jich tam stejně víc nedávají.
Tak a tady je pro dnešek úplný konec. Děkuji za pozornost a trpělivost, pokud se vám tady vůbec nic nelíbilo, tak to zkuste příště zase. Třeba se to zlepší. A pokud se vám líbilo aspoň něco, tak už víte, kam se občas juknout.
(Chcete-li jakkoli reagovat na obsah příspěvku, otevřete si záložku Napište… Děkuji.)
