Jednoduchý manuál pro předvánoční zdobení
Předmluva
/aktualizováno 6/11/2018/
Loni mne kolegové a kolegyně v práci trochu zaskočili vánoční výzdobou. Aby nemuseli lovit v paměti, jak to mám rád, dovoluji si tento příspěvek zveřejnit znova. Půjde jim to líp a ještě rychleji, než posledně. Jsem rád, že jim mohu aspoň takto pomoci. Do prací na výzdobě se, stejně jako každoročně, motat nebudu. Akorát bych to zbacal.
A jdeme na to
Také marně tápete v paměti, když přemýšlíte, co ještě musíte stihnout, abyste mohli s klidným svědomím usínat a těšit se na Vánoce? Je to samý shon a spěch, tak není divu, netrapte se tím. Těžko byste hledali člověka, který by všechno zvládl levou zadní a na nic nezapomněl. Sesbíral jsem to nejnutnější, na čem stojí a leží tato oblast lidského života. Vše jsem seřadil podle důležitosti a připojil krátké a výstižné popisy, takže pozornějším bude stačit jedno přečtení, aby řekli: „Aha, tak vo tom to je!“ A můžou se pustit s vervou do práce. Mají téměř stoprocentní záruku, že výsledný efekt bude dokonalý a v podstatě nepřekonatelný.
Ač je to k nevíře,
i já patřím mezi to početné stádo milovníků předvánoční tajemné a hřejivé atmosféry, která se vrývá do hloubi každé empatické duše. Chtěl jsem se také zapojit do toho zdobení, ale nakonec jsem uznal, že tak složitá a náročná činnost vyžaduje určitý vkus a manuální zdatnost: vlastnosti, které postrádám.
Navrhnul jsem například, aby stromeček byl z kanceláře přemístěn do sousední místnosti, kde by měl ten plachý chlapeček Ježíšek mnohem více klidu a místa na uložení jistě bohaté vánoční nadílky.
Když to neprošlo, tak jsem nabídnul další možnost, jak slavnostně vyzdobit naši kancelář tím, že na opuštěně vyhlížející kytku v květináči připevním růžové plyšové srdíčko, které všem připomene, že Vánoce jsou hlavně svátky klidu a lásky k bližnímu. Bez něj by mi to ani nedošlo. Bylo odstraněno hned ten den, kdy jsem ho tam připevnil. Škoda. Přitom ta kytka je tam taková osamělá…
klepnutím na obrázek otevřete obrázek v novém okně
Poté, co se moje pokusy o úpravu již hotové výzdoby nesetkaly s pochopením a výzdoba byla pokaždé uvedena do stavu, ve kterém byla před mým neodborným zásahem, jsem pochopil, kde je moje místo. Totiž u fotoaparátu a počítače, abych to skvělé dílo mohl prezentovat světu.
Celý manuál se, jak už jsem v úvodu předeslal, skládá z jednotlivých bodů, takže je velice přehledný, navíc je doplněn inspirativními fotografiemi. Ale jedním dechem připojuji: není nutno vše dělat přesně podle přiložených obrázků, nezapomeňte využít svoji kreativitu a všechna témata přizpůsobte nejen svojí fantazii, ale i možnostem, jakými oplývá vaše konkrétní pracoviště. Každičká skoba ve zdi, každý výstupek, na který lze něco přivázat, to vše skýtá téměř neomezené možnosti, jak využít sebemenší místečko, které by nám i v práci připomínalo, že Vánoce už jsou za humny a na svět je třeba nahlížet z jiného úhlu, než obyčejně. Na to nesmíte zapomenout, jinak to vánoční kouzlo můžete docela úplně pokazit.
Je vhodné začít úklidem na pracovišti. Vysmýčit pavučinky, setřít prach, sklidit vše, co připomíná léto. Tento krok lze i přeskočit, kdo by vám kontroloval, jak máte uklizeno, když mu oči strhne ta skvoucí nádhera a on neví, kam dřív s očima, aby to do sebe co nejdřív nasál a vstřebal. Ale nezapomeňte na pravidlo, které je třeba vždy dodržet: Čím méně uklízíte, tím více musíte zdobit! A už dost řečí, jdeme na to:
1/ Vánoční stromek
klepnutím na obrázek otevřete obrázek v novém okně
U nás to máme tak, že v kanceláři máme jeden a před kanceláří stojí druhý. Škoda, že nemáme k dispozici víc kusů, to by byla teprve nádhera. Uvnitř máme umělý, má již sice své lepší časy za sebou, ale máme ho rádi, protože slouží věrně a navíc: nedá moc práce. Prostě se vytáhne z krabice, trochu se porovnají větve a za necelých 8 minut už je v zásuvce a svítí a bliká, no pohoda.
klepnutím na obrázek otevřete obrázek v novém okně
A pod něj samozřejmě DÁRKY. Krabičky různých velikostí, mýdla různých tvarů, ba i kousky dřeva, vše vkusně zabalené do vánočního papíru, převázané mašličkou a se jmény obdarovaných, tak, jak to má být.
klepnutím na obrázek otevřete obrázek v novém okně
Venku ale, pozor na to, stojí stromek živý. Venku se mu líbí, šeptá mi to pokaždé, když jdu kolem něho. Všichni kolemjdoucí ho obdivují, vítr mu šustí ve větvích,… Někdy ho ten potvora vítr chce i převalit, ale my už víme, jak na to. Do pořádného květináče ho vsadíme, štěrkem kmínek obsypeme, gumičkou od trenýrek ho pěkně k pořádné skobě ve zdi uvážeme a květináč ještě zatížíme pořádnými kusy betonu. A vítr? CHACHA!!! Ten se může jít klouzat, ani Kyrill by to nedal! Kampak na nás s větrem! To víte, léta praxe…
Ani ten vnitřní, ba ani ten venkovní se pranic nezajímají o to, jestli se někomu líbí a nebo nelíbí. Prostě jsme tady a zvykněte si. Když vycházím z kanceláře, vypadám trochu, jako bych se vracel z lesní procházky a náhodný pozorovatel marně hledá v mé ruce košík s houbami… Nenechte se vysmát, už nerostou.
2/ Světýlka na stromku
Tak tohle je pěkně tvrdý oříšek. Vnitřní stromek touto vlastností oplývá již z výroby jaksi samozřejmě. Ale ta nedokonalá příroda, ta se má ještě od člověka dost co učit. Už jste někdy viděli v lese stromek, který by narostl se světýlky? Já tedy ne. Tady musíme té přírodě trochu pomoci. Vyřešíme to jednoduše: stromek opatříme doplňkovým vánočním osvětlením, pokud možno takovým, které co nejvíc cuká očima diváka. To pro snadnější zapamatování prožitku. Po všechny časy to tak bývalo, tak proč se pokoušet měnit tradice?
Tady podotýkám, že je dobré použít osvětlení, které je podle informací výrobce vhodné do venkovních prostor. Výrobci patrně mají na mysli to, aby v těch venkovních prostorech bylo dost místa. Některé návody na instalaci prostě nechápu. Ven se vejde přece všechno! Ale třeba je jen chyba v překladu, ono z čínštiny se to překládá fakt blbě.
Letos je v módě tzv. „Osvětlení na volnoběžku“, tedy že části kabelu se světýlky leží na zemi. Disponujete-li dostatečně silným jističem a přívodní kabel má správně dimenzovaný průřez vodičového jádra, dočkáte se za deště a vánočních plískanic překvapivých světelných efektů.
Kdo má jakous – takous povědomost o krokovém napětí, jistě si rád připomene, jak se za vlhkého počasí kolem stromku pohybovat – šouravými krůčky a chodidla pěkně pomalu sunout po zemi, aby s ní při pohybu neztratila kontakt.
3/ Betlém
klepnutím na obrázek otevřete obrázek v novém okně
No, tak to dáte i bez delšího vysvětlování. Na trhu jsou za velmi přijatelnou cenu dostupné různé varianty. Náš Betlém však byl zcela zdarma – Ježíšek u nás zastupuje firmu, která se zabývá výrobou aromatizovaných ovocných čajů. Čaj, jenž byl obsahem balení, ze kterého byl Betlém následně sestaven, byl již před mnoha a mnoha lety vypit s rumem na zahřátí prokřehlých údů.
Tady bych chtěl zdůraznit, že ne všechny obaly je vhodné rovnou zdegradovat na obyčejné odpadky. Mohou (a chtějí!) sloužit i jako překvapivá a roztomilá dekorace klidně i několika generacím.
To, myslím, ani výrobce toho čaje nečekal.
4/ Adventní věnec
Na Vánoce – samozřejmost. Musí viset na vchodových dveřích, aby bylo každému jasné, že vstupuje do prostor prodchnutých Vánocemi. Adventní věnec je praktická a vděčná ozdoba. Aniž by bylo nutno jej po Adventu, popřípadě po Třech králích sejmout z místa, kam byl upevněn, jde bez velkých těžkostí sezónně přezdobit.
Pořadí předělávek snadno zjistíte podle kalendáře, každý nechť si vybere podle svého gusta. Po Třech králích v celkem rychlém sledu za sebou najdete (vypisuji jen ty nejdůležitější): Valentýn (vánoční baňky vyměníme za růžová srdíčka), Masopust (klobásky), Velikonoce (kraslice), MDŽ (sněženky, petrklíče), Den matek (tulipány) a řadu uzavírá Mistr Jan Hus (opálená dřívka, či vyškrtané sirky vetknuté do obvodu věnce).
Na léto je vhodné přece jen věnec sejmout a na jeho místo připevnit vhodný symbol léta: třeba plavací kruh. Zcela nevhodná je koupací čepice, ale překvapivě a kreativně by mohl působit např. horní díl od plavek.
5/ Jmelí
Jmelí má být darované a pak se vyvěsí v místnosti, k jejímž základním parametrům všeobecně patří štěstí úplně ve všem. Bez jmelí ty Vánoce nikomu neprojdou, to je už dnes jasné. Jmelí má být přírodně zlaté (60,-Kč za snítku), stříbrné (45,- Kč za snítku) a teprve poté, co se nesežene dostatek peněz, může být použito zelené (je zadarmo, stačí pro něj vylézt na strom).
klepnutím na obrázek otevřete obrázek v novém okně
Svazeček jmelí patří nad nástěnku se služebními pokyny a visí-li těsně pod návodem k poskytování první pomoci, tak to je prostě, jak to jinak říct, stylové. Kdyby došlo k neštěstí a bylo by třeba poskytovat první pomoc, je štěstím pro ty postižené, že pod tím návodem to jmelí visí. Budou se hned líp uzdravovat.
Nezapomeňte taky dát kousek na lampu nad stolem, bude vám roztomile co chvíli padat do talíře s jídlem. A kousek patří i do každého rohu monitoru počítače. Že tam pak už nic nepřečtete? No a co! Vždyť budou Vánoce, tak se to snad nezblázní, ne?
Snítka jmelí má být také v každém rohu i u zrcadla, to nese štěstí dvojnásob, protože se to štěstí odráží od toho zrcadla zpátky do místnosti. (A můj tajný tip: nosím jmelí a smrkovou větvičku i pod košilí, to náramně posiluje tři základní podmínky spokojeného života i ve vyšším věku: Zdraví, Štěstí a Dlouhá léta).
6/ Výzdoba oken
klepnutím na obrázek otevřete obrázek v novém okně
V našem případě jde o druh výzdoby, která ode mne dostala pracovní název Taxisův příkop. Jde o velmi vkusně a hustě zapíchané větvičky všeho možného do obyčejných truhlíků na kytky. I tato výzdoba je nadmíru nápaditě opatřena vánočními ozdobami, abyste si ji náhodou nepopletli s dušičkovou výzdobou přenesenou ze hřbitova.
Každoročně se pokouším přemluvit pana Váňu, zda by nám na Štědrý večer takto vyzdobeným oknem neproskočil do kanceláře na svém oblíbeném koni, se kterým vyhrál Velkou pardubickou. Letos nechtěl, stejně jako ani v předchozích letech. Možná bych napřesrok mohl zkusit kontaktovat vladyku Horymíra, o kterém mám povědomost, že má též jistou zkušenost s podobnými kousky.
7/ Sobík od Santy
klepnutím na obrázek otevřete obrázek v novém okně
Ježíšek v poslední době nestíhá a tak si ho půjčuje, aby doručil dárky včas. Kolegové přede mnou sobíka tají, nejspíš se bojí, že jim ho vysvítím. Ale já ho stejně našel.
Pokaždé, když jsem v práci sám, rozsvítím si ho a představuji si, jak Ježíšek s nahatou prdýlkou přesedne z kolíbky v chlévě na žárovičkového sobíka a už to rozdává. Sobík sice trochu kulhá – praskla mu žárovička na levé zadní – ale jelikož je tento vkusný ozdobný prvek osazen vysoce svítivými výbojkami, nemáte téměř šanci to zjistit.
8/ Barborky
To je klasika, ale na jejich nastříhání se musí pamatovat den před Mikulášem. Letos to nevyšlo, nejspíš nebyly k dispozici zahradnické nůžky.
Škoda těch nůžek, nedozvíme se, jestli všechny pracovníky kanceláře potká štěstí a zda zůstanou po celý rok zdrávi. Jak lehké by potom bylo plánovat obsazení směn. Musím na to upozornit nadřízené.
9/ Rolničky
Mám jednu svou vlastní malilinkatou rolničku, bez které před Vánoci neudělám ani krok. Pomáhá mi dostat se do té správné adventní nálady, potichu si cinkám u ucha, na stůl si postavím vázu s barborkami, kterým zpívám třeba: „Rozvíjej se poupátko / v nejkrásnější z květů / od rána až do noci / budeš vonět světu“. Ohromně to těm barborkám pomáhá, aby stihly včas rozkvést. A když se dost vynazpívám, tak si okouzleně zašeptám: „Už je to tady.“
10/ Františky, svíčičky a další ozdoby
Nezapomeňte na vánoční vůni. Tu poskytují od věků františky. V dnešní době rozvinutý chemický průmysl dává k dispozici i podobně vonící svíčky. Nejlevnější jsou po 3,50 Kč/ks a i ty dokáží ten vzdoušek v kanceláři jaksepatří vánočně provonět, jen co je pravda. Za bonus pak lze považovat, že vám začerní pavučiny na zdech, takže se tyto posléze při úklidu velmi dobře vyhledávají.
Když si vzpomenete ještě příkladně na papírové andílky rozvěšené zhusta po záclonách a tu a tam nějaký ten vánoční řetěz křížem krážem po místnosti, tak bude výsledek vašeho počínání ještě dokonalejší.
Letos nic takového nemáme, což mi trochu ty Vánoce kazí, stejně jako absence těch barborek. Nemám komu zazpívat. Snad se kolegové a kolegyně příště polepší, v kanceláři zůstala mnohá místa a hřebíčky a skoby na zdech zcela bez výzdoby! Pamatuji doby, kdy i obyčejná elektrikářská lišta byla svátečně nazdobena, jen aby se ty Vánoce povedly…
A závěrem pár PéeSek:
P.S.1: Jak vidíte, když se to přehledně uspořádá, tak jsou ty Vánoce brnkačka, u nás v práci to měli (můj odhad) za necelou hodinu, mají v tom holt už praxi. A je fakt vidět, že stačí ta hodina práce a máme před sebou měsíc a půl pohody.
P.S.2: Aby vám to šlo pěkně od ruky, stačí, když se člověk na cca 6 týdnů vrátí hluboko do dětství a riskne pro tu krásu, že tam už zůstane napořád. To víte, všechno má své klady, ale i zápory. To riziko za to ale stojí, to si pište!
P.S.3: Pokud jste se dopracovali až sem, nezbývá, než gratulovat, protože jste právě splnili to nejnutnější, bez čeho by Vánoce zanikly a zbyl by nám jen Valentýn, Zemanovy trenýrky, Halloween a 17. listopad. Tak na to myslete a snažte se co nejpilněji tento tradiční křesťanský svátek udržovat při životě.
P.S.4: Ale myslím si, že to kouzlo Vánoc padne na každého. Na mě to padá hned poté, co zhlédnu na svém pracovišti výzdobu. Probleskne mi hlavou: „Už se TO blíží!“ a hned jsem tak vánočně naladěný, že byste tomu ani neuvěřili.
P.S.5: Kolegové a kolegyně v práci si o mně sice myslí opak, ale já jim to nezazlívám. Naopak! Jen jim závidím tu odvahu veřejně přiznat, že v nich ještě pěkný kus toho dítěte zbyl. To já neumím a učit už se to nebudu. Zůstane mi tak napořád ta pověst škarohlída, který nikomu nepřeje radost a štěstí, ale ať si! Trochu mě to mrzí a pociťuji bezmoc, že s mojí špatnou pověstí už nejde nic udělat. Začínám si pomalu zvykat.
P.S.6: Tohle nikomu neprozraďte: Sotva v kanceláři osiřím, téměř automaticky už vkládám do přehrávače cédéčko s Bambini di Praga, z kapsy vytahuji tu rolničku,… A UŽ TO JEDE, JEN TO ŘINČÍ. Než mi skončí směna, tak po sobě všechno samozřejmě sklidím a dělám zas jako by nic. To aby si o mně nemysleli, že jsem ťululum a mám z těch Vánoc zpřeházené šňůry.
Děkuji za pozornost!
(Chcete-li jakkoli reagovat na obsah příspěvku, otevřete si záložku Napište… Děkuji.)
